Zdravím všechny členy našeho severně-frakčního spolku!
Na tento výjezd se očekávala hojná účast severních obyvatel kotle. S potěšením musím konstatovat, že překonala všechny moje představy. Na Hlavním nádraží se nás totiž sešlo 14 lidí chystajících se do Jakalova města druhým vlakem. Z toho jedenáct jsou členové Severní frakce. Vůbec prvního výjezdu se účastnil Smíšek, dále tradičně Kuba, Schaschek s přítelkyní Klárkou, Venda se svou sestřičkou, Roman, Model, Svob s kámošem, Červi a nečlenové Ga3bo taky s kámošem. Lístek nás každého vyšel na úžasných 106,--Kč a už to byl důvod se upravit před tímto očekávaným zápasem. Nesmím zapomenout na bezokého dealera lehkých drog, nabízejícího nám své zboží v parku před hlavákem.
Ve vlaku jsme si zabrali dvě kupé a neotáleli jsme a začali mořit svá játra. Počínaje piváky a konče směsicí ruma s rumem v Romanově placatce. Lidé okolo asi nebyli zrovna nadšení našemi přisprostlými popěvky, ale průvodčí byl zjevně pohodář a nechal nás si v klidu zabékat a až do Plzně nás nekontroloval. Z hajzlu ani nestihly dokapat poslední zbytky bílého chcaní a už jsme byli na nádraží v městě piva. Kvůli obavám ze známých agrasivních fanoušků domácích jsme většina nechali dresy a šály v tašce, ale nakonec to ani nebylo třeba. Po cestě se nic zásadního nestalo, jen Venda se Schaschkovou milou skončili nedobrovolně ve chroští za mostem.
Nedaleko už stála třetí z ČEZ Arén v republice a my jsme se začali sáčkovat do útrob haly. Přivítal nás aplaus našeho kotle, který byl opravdu velmi solidně zaplněn a po ochutnání místního kelímkového moku se začalo fandit. Plzeňské publikum mě opravdu překvapilo, čekal jsem, že budou mnohem agresivnější a budou se držet své pověsti nejsprostších fans v ČR. Ano, občas nějaký ten pokřik o buznách a pražských kurvách přišel, ale ne zase tak frekventovaně. Zápas jako takový byl z mého pohledu nemastný neslaný, možná kvůli tomu, že jsem jí měl jako prase cvičky. Plzeň sice dvakrát vedla, ale bouřící stadion jsem opravdu neslyšel. Po našem otočení stavu se už začalo slavit a nikdo si nepřipouštěl prohru. Naštěstí nepřišla.
Přestávky nám zpříjemňovala Pája svým coverem písně Měls mě vůbec rád, pak musím vyzdvihnout výbornou klobásu, která chutnala i mě, zapřísáhlému antiklobásovi, dále výborný sladký svařák a očekávané plzeňské pivo. Po zápase jsme se za doprovodu policie odebrali na nádraží, kde jsme museli hodinu čekat na vlak do Prahy. Většina lidí si nakoupila zásoby alkoholu, bagety a někdo vyčkával venku před halou na nějaký konflikt. Čekání zpestřovalo bujaré zpívání všemožných prasáren a hitů. Cesta zpět přinesla mnoho zážitků, jak chlastacích, tak "kulturních". Kvůli dobrým vztahům uvnitř našeho spolku však některé inkriminující fotografie z této akce nezveřejníme, ale se slzy v očích i vymazávame :-). Ve fotogalerii najdete jen fotografie našich ožralých ksichtů, ovšem i to je zážitek.
Jednou větou shrnu... BYLO TO SUPR!